6. den, Wimbledon-FC Chelsea

Dnesni den byl velmi vyjimecny. Byly jsme poprve na mistech, kde jsme jeste nikdy nebyly, ktere zname z televize a kde je skoro nemozne se dostat. Rec je o Wimblednou a Stamford Bridge, ktery je domacim hristem anglickeho klubu Chelsea.. V pripade Wimbledonu si clovek muze vystat nekolika hodinovou az denni frontu a pokud se mu postesti, muze se dostat dovnitr. Cena vstupenek roste umerne dni problizijicimu se finale. Na finalovy zapas se cen

a vstupenky v prepoctu na ceske koruny pohybuje okolo 45tisíc... Nesmi se Vam vsak prihodit, ze by se vam mohlo chtit curat nebo ze by clovek mel zizen, protoze ve chvili, kdy opustite sve misto, už se na něj nedostanete. V případě, kdy sedíte na Centre Courtu nebo na Court No. 1, vrátíte svůj lístek při odchodu a ten je pak prodán nekomu jinému, kdo se chce na zápas dodívat - tyto lístky se prodávají za 5 liber a vytezek z druheho prodeje jde na charitu. Behem hodiny a pul, co prohlidka trvala jsme dostaly od nasi fantasticke pruvodkyne spoustu zajimavych informaci od historie az po soucasnost. Jako velke fanynky tenisu jsme si uzivaly kazdou minutu stravenou v All England Club. Mely jsme moznost posedet na central courtu, courtu nr 1 a take v konferecni mistnosti, kde teniste davaji po zapase interwiev a dokonce na zidlich, na kterych sedavaji a davaji rozhovory nejlepsi teniste sveta. Cely den se mi honi hlavou jake zajimavosti jsem dneska videla a tesim se, az budu usinat a vse si znovu promitat v hlave. Psala bych a psala, ale byla to reportaz na 5 stranek..Nechtelo se nam vubec z Wimblednou odejit, ale mely jsme v planu stihnout jeste jeden stanek, tentokrat fotbalovy a to stanek Blues jak se fotbalistum Chealsea prezdiva.

Stadion Stamford bridge lezi 4 zastavky metrem od Wimledonu. Jeste bych napsala, ze obe stavby jsou soucasti mesta, tedy hlavne fotbalovy stadion vzhledem ke sve kapacite a velikosti pusobi skoro nenapadne. Ale to uz jsem zase odbocila. Zpet na Stamford Bridge. Hned od prvniho vnejsiho pohledu pusobi stadion velmi organizovane a prehledne. Zavidim Anglii jak se dokazala vyr

ovnat s rowdies.. I na stadionu Blues jsme se dostaly do mist, kde bezny navstevnik fotbalu se nedostane. Byly to satny domacich i hostu - skvela predstava, ze sedim na miste, kde se normalne prevleka a masiruje napr. Messi a v domaci satne videt pripravene dresy a pantofle pro cely A team vc. Petra Cecha. Opet musim podotknout, ze jsme i tady mely stesti na pruvodce... Mohli jsme opet usednout do konferecni mistnosti, na mista, kde hraci a trener poskytuji rozhovory, kde hraci podepisuji smlouvy a vyjit tunelem na hriste, odkud vychazeji tymy ze svych saten. Obdivuji pamatky a historii Londyna, ale tyhle 2 sportovni navstevy jsou moje top of London. Opet sehnat listky na zapas je nemozne, protoze jdou v prvni rade do prodeje drzitelum permanentek, kterych je 99%. Zbytek maji moznost koupit fanousci hostu. Pro obycejneho navstevnika Londyna je moznost sehnat listek pres cestovku spolu i s cestou nebo si zaplatit tzv. hospitality, coz ale znamena cenu okolo 13tis. Skoda, rada bych se podivala na skvely fotbal. I tady jsme si navstevu uzily a pokud se stane zazrak a budeme mit moznost navstivit neco z techto veci osobne, tak to pro mne bude na dlouhou dobu neprekonatelny zazitek.

Ze stadionu jsme jiz pak jely smer hotel, je to pul hodina busem na Victoria station. Na pokoji jsme si chvili odpocinuly a sly se nekam najist. Bohuzel zacalo prset a tak jsme zvolily jeden z fast foodu na Victoria, Burger King. Nestalo to moc zato, takze se ani nebudu rozepisovat. Prestalo prset tak jsme se rozhodly, ze se vydame smer centrum na kafe. Shodou okolnosti jsme se vydaly jinym smerem nez jsme mely a natrefily tak na prima ulici s docela zajimavym a levnym jidlem. Treba se sem jeste vratime.. Dosly jsme az k London Eye, ale z druhe strany smerem od Southbank. V ramci London Passu jsme mely moznost ziskat 6 tokenu v herne hned u oka. Neni to klasicka herna s videoautomaty jako u nas, ale obrovska video herna, kde jsou simulatory aut, motorek, air fotbal.. Za 6 tokenu, ktere jsme dostaly jsme si zazavodily v rallye aute a prave na simulatoru motorek. Hned za rohem a vlastne pod okem je jedno z mnoha vanocnich kluzist. Chtely jsme udelat

jeste fotku s nazdobenymi stromy a sviticim okem z te strany a kdyz jsme prochazely kolem cedule s informacemi o cene brusleni, nabidla nam jedna pani svuj listek, ze je nemocna a deti s manzelem brusli a ona to nevyuzuje. Chvili jsem stala zarazena, ale pani to myslela naprosto vazne a dokonce nechtela ani penny.. Tak jsem byla velmi vdecna a mela velkou radost, protoze sice v ramci London passu jsme mely kluziste zdarma, ale mimo centrum a to uz bychom nestihly.. A navic brusleni pod okem je neco.. Normalne se da listek koupit za 12 liber na 45minut nebo jako balicek se vstupem na London Eye, ale pres den byva v odpolednich hodinach i vyprodano. Jeste jednou pani touhle cestou dekuji. Brusleni zacinalo ve 21hod. Touto dobou jiz moc bruslaru nebylo, prostoru na lede bylo dost. Lambri nebruslar bohuzel trpelive sedela a cekala venku u kluziste az se vybruslim.. Klobouk pred ni dolu.. Byl to skvely zazitek. Pak jsme se jiz vydaly cestou k hotelu, ze snad potkame nejaky otevreny pub.. Bohuzel zacalo opet lit, ale kousek od Victoria jsme natrefily na typicky english pub i s wifi pripojenim. Chut na kavu se mezitim zmenila na chut na pivo. Meli velky vyber, dokonce byl na cepu i Staropramen. Ale zvolily jsme osvedceny Foster's a Strongbow. Pub byl velice prijemny, hlavne to, ze se tady kouri venku je supr, clovek nesmrdi. Daly jsme si po pinticce a vyrazily na pokoj. Byl to dlouhy den. Ted jak zjistuji je jiz docela dost hodin, ale chtela jsem vse napsat, protoze zitra by toho bylo 2xtolik. Takze koncim a jdu snit svuj maly velky sen o navsteve Wimbledonu a fotbaloveho zapasu. Good match!

Lambri: Jeste jsem chtela Petu doplnit (vzhledem k tomu, ze uz me od druheho dne k zapiskum nepustila, asi se ji muj popis jejiho splhu na lva nelibil :-D ). To ze jsme mely stesti na oba pruvodce nema nic spolecneho s tim, ze jsme byly v satnach, v konferencni mistnosti atp., jak to muze z predchoziho zapisu vyznit... Je tim mysleno to, ze jak ve Wimbledonu, tak v Chelsea (a koneckoncu i v Globe Theatre), jsme meli jako pruvodce lidi, kteri vedeli vse, na co se jich kdo zeptal, byli vtipni a dokazali vykladem strhnout celou skupinu. Mozna jsou takovi vsichni, ale cestou jsme potkali 2 dalsi skupiny a obe jsme se shodly, ze jsme mely na pruvodce stesti.. Konkretne v Chelsea napriklad v satne hostu pruvodce vtipkoval na tema vyska vesaku v satnach a tedy nevhodnosti satny pro klub FC Barcelona (Messi mel trosku problem doskocit a povesit si obleceni ;-) ... btw, ted mi Peta rekla "to tam nepis", takze az to uvidi, uz si asi bude notebook peclive strezit a tohle je zrejme muj oficialne posledni zapisek z nasi cesty do londyna :-)... ), dale se zminil o velkem zrcadle, ktere je hned vedle dveri a ktere museji pri zapasech s Manchesterem United davat pryc (W. Rooney) a od ktereho naopak odhani vsechny sve spoluhrace a ostatni cleny tymu hrac Realu Madrid, Cristiano Ronaldo :-) Ve Wimbledonu me osobne mimo jine zaujalo, ze vyska travy, na ktere se hraje, je presne 8mm, pres zimu je udrzovana na 1,5 cm - pred zahajenim se pak peclive striha milimetr po milimetru... Firma Slazenger, ktera je oficialnim partnerem a dodava micky, jich kazdorocne na Wimbledon doruci 72000! V Globe Theatre pak to, ze zastupci pro divadlo tezce vybojovali jako pro jedinou budovu v celem Londyne, moznost vybudovat jej pro zvyseni autenticity ze dreva. Taky si zavtipkovala na tema usazeni kralovske rodiny v kralovske lozi vpravo (strana tradicne spojena s nebem) a Tonyho Blaira nebo manzele Clintonovy vlevo (peklo). Jakykoli umysl vehementne poprela :-) Jo a budou v sezone 2012 zkouset a uvadet jednu Shakespearovu hru pro hluchoneme - herci I publikum budou hluchonemi, pani se tedy velice tesi na atmosferu, ktera zde bude...