6. den, Itálie-Slovinsko

10.07.2017

Dnešní ráno bylo ve znamení odjezdu. Hned po snídani jsme naložili věci do aut a postupně opouštěli hotel. Někteří jeli domů hned po snídani, Renča a spol. se ještě v pondělí zdrželi v Limone (nebo Rivě) u jezera a domů jeli až odpoledne.

My s Lambri jsme se sbalily a kolem půl jedenácté jsme vyrážely od hotelu směr Kranjska Gora, Slovinsko. Po cestě jsme se ještě zastavily v Lidlu pro nějaké zásoby jídla do kempu a přes menší městečka, mimo dálnici, se vydaly na cestu. Míjely jsme města a vesničky, v jedné menší italské jsme zastavily na kávičku a kolem 18 hodiny jsme přejely hranici mezi Itálii a Slovinskem. Kranjska Gora leží od hranic nedaleko, za chvíli jsme byly na místě. Měly jsme vytipované asi dva nebo tři kempy, které leží kousek od sebe a podle recenzí se nám docela líbily. Jeden z nich jsme nakonec zavrhly hned (ekokemp bez proudu, i když se nám to zpočátku líbilo, vyměkly jsme...). Do dalších dvou jsme se zajely podívat - první, Špik, se nachází asi 6 km od Kranjske Gory, ve vesničce Gozd Martuljek. Druhý, Kemne, je ještě o 3 km dále v Dovje a slibuje nejhezčí výhled na Triglav. Když jsme tam přijely a rozhlídly jsme se, moc se nám kemp nepozdával. Všechny budovy, chatky i místa pro stany byly hrozné naplácané na sobě, vše bylo tak jakoby ve stínu a celkově kemp nepůsobil nijak útulně. Kdybychom neviděly kemp Špik a neměly jinou možnost, zůstaly bychom tady úplně v pohodě, ale ve srovnání se Špikem, za podobnou cenu, byla tohle jiná úroveň. Jely jsme tedy zpět a Lambri celou cestu mumlala něco o podvodnících a že z "našeho" kempu je výhled mnohem hezčí. Pravdu měla tak napůl - výhled byl opravdu hezčí od nás, ale my na Triglav vůbec neviděly (což teda Lambri zjistila asi až poslední den 😀).

Kromě výhledu nabízí kemp i velmi čisté a poměrně nové hygienické zázemí. Jsou tady moc hezké sprchy, WC, i kuchyňka. Sprchy mají teplou vodu po celou dobu a neplatí se žádný extra poplatek. Součástí kuchyně je i taková předsíň, kde jsou pračky na prádlo, které fungují na žetony zakoupené na recepci (stojí 5€). Kromě praček zde bylo i několik hlubokých umyvadel s valchou, pro ruční přeprání prádla. U té ceny jsem si ještě vzpomněla, že nás celkem pobavil popisek pro děti v cenících na Slovinsku - dítě se tady nazývá otrok 🙂 No a když už jsme teda u těch otroků, ti tady mají svou vlastní koupelnu ve zmenšené podobě 🙂 Malé umývadlo, záchodek, dokonce i malou sprchu, což jsem ještě nikdy neviděla 🙂 Pro úplné mimina je tady i takové velké umyvadlo, něco jako vanička, na koupání. Každý den je několikrát vše umýváno a uklízeno. I samotné prostředí kempu je moc hezké. Travnatá plocha pro stany, štěrkové stání pro karavany, lanová dráha pro děti. Jediné, co kempu chybí, je nějaká lednice se kterou jsme počítaly a v Itálii si nakoupily balení čerstvých těstovin na 4 dny, že si budeme postupně na večeři vařit.

První večer nás přivítalo slunečné počasí. Vrcholky hor, které se tyčí nad kempem do výše více než 2000 m, byly nádherně zalité sluncem a my se tou krásou kochaly. Zároveň jsme ale měly obavu o ty naše těstoviny, protože ideální podmínky ke skladování byly 4°C a ne 20 a přímé slunce. A tak, i za cenu toho, že se přejíme, jsme si na první večeři uvařily hned dvě balení. Lambri navrhla, abychom hned na snídani snědly zbylá dvě balení 😀 ale odmítla jsem. Těstoviny jsme schovaly v autě na trochu chladném místě a doufaly, že nám vydrží do druhého dne. Jinak jsme ale byly z kempování nadšené, první večer vyšel bezvadně a my si ho užívaly. Stan jsme postavily na strategickém místě blízko ke všem potřebným věcem - sprchám, WC, umývárně nádobí a navíc máme krásný výhled ze stanu - vidíme přímo na hory.

Po dvojité porci těstovin jsme se už jen uvelebily ve spacácích a promýšlely plány na další dny.

Ještě jsem zapomněla zmínit, že vesnice, kde je kemp, se jmenuje Gozd Martuljek, V kempu mají popelnice na tříděný odpad i odpad organický a u košů na odpadky mají sáčky na psí exkrementy. Jsou je v kempu dost - naší favorité jsou dva načechraní pudlové které každý den pozorujeme 🙂 Pudlové jsou přesně ta výjimka, která potvrzuje pravidlo "jaký pán takový pes" 😀Toť vše🙂

© 2017 Náš cestovatelský deník. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky