4. den, Brusel-Vratimov

Vstávaly jsme okolo 4:30, před 5 vycházely, v 5:30 jsme chtěly jet autobusem. Na nádraží jsme byly rychle, je to opravdu kousek. K našemu překvapení byly všechny obchody zavřené, počítaly jsme se snídaní a kávičkou. Došly jsme k autobusu a stihly bychom nakonec i ten v 5, ale v nádražní budově byla otevřená pekárna, nebo bistro, Panos, takže jsme se šly nasnídat. Sedly jsme si k oknu tak, abychom viděly na autobusy a před půl vyšly ven. Způsobem odbavení jsme byly překvapeny - autobus veze prvních cca 50, kolik se vejde do autobusu a zbytek si musí počkat cca 30 minut na další. Věděly jsme, že nemáme lístky na konkrétní čas i že máme menší rezervu, ale nenastoupit bych nechtěla - my se naštěstí vešly.

Hodinová jízda utekla velmi rychle, stejně jako hodinka a pár minut na letišti i hodinu a půl dlouhý let. V Praze na letišti jsme si vyzvedly auto - zaplatily jsme v kanceláři parkoviště a dostaly pokyny, že své auto najdeme v 8. patře J Cesta dolů 16 úzkými zatáčkami byla zajímavá J V Praze jsme stavěly na nákup Crossfitových bot a pak už frčely domů. Na oběd jsme se zastavily v restauraci La Oliva v Jihlavě - pořád jsme nevěděly kde, do centra Prahy se nám nechtělo, tak jsme si našly něco s malou zajížďkou cestou - a rozhodně to stálo za to. Polévka z pečeného česneku, já tagliatelle z rajčátky, mozarelou, cuketou a Peťa tresku s černou čočkou - obojí luxusní. V jídelním lístku jsme se navíc dočetly, že prodávají zrnkovou kávu na váhu, rozhodly jsme ochutnat. Když jsme se číšnice zeptaly, co je to zač, dozvěděly jsme se něco ve smyslu, že zrnková :-) Když jsme se konečně dopátraly aspoň zemí, ze kterých kávu mají, vybraly jsme si 100 gramů od každé. Asi to vzbudilo poměrně pozdvižení, protože jsme po chvilce slyšely, jak číšnice běhá po kuchyni a ptá se, jak to má udělat a do čeho to dát a tak :-) Nakonec nám přinesla 4 igelitové pytlíky, jako jsou v obchodech na ovoce a v tom kafe :-) V La Oliva se prodávají i rozlévané olivové oleje s různými "příchutěmi" - moc příjemná restaurace, jestli budeme mít zase někdy cestu kolem, určitě se sem zastavíme.

Cestou domů jsme se zastavily ještě pozdravit v Šitbořicích a pak už jsme si ničím dalším výlet prodloužit nemohly a tak nám nezbývalo, než opravdu dojet až domů. Byl to opět a zase príma výlet a už se těšíme na další :-)