3. den, Negombo-Dambulla

Ráno jsme vstaly, ale až v 6:30. Nicméně to vůbec nevadilo, neboť cestou na rybí trh nám zastavil tuk-tuk a sdělil, že dnes je neděle a trh je zavřený. A že nás zaveze na Nedělní trh. Tam jsme vystoupily, ale protože prodejci teprve stánky připravovali, rozhodly jsme se dojít kolem oceánu k místní pevnosti. U oceánu bylo pár lidí, kteří rozkládali na zem pokrytou plachtami ryby a připravovali je k sušení. Oceán není v těchto místech opravdu nic moc, pevnost vlastně nebyla žádná pevnost, tak jsme se pomalu vracely zpět k tomu trhu. Na trhu se prodávalo všechno možné - hlavně ovoce, zelenina, koření, ale také nějaké oblečení, domácí potřeby a různé tretky. Nejpodivnější byla strana, kde se prodávalo maso. Kuřata naskládaná na sobě na papíru a venku asi 25 stupňů... (trochu to ve mně zanechalo následky a večer jsem si jídlo s kuřetem nedala). Z trhu jsme tuk-tukem dojely zpět do hotelu, nasnídaly se a vyrazily směr autobusové nádraží.

Na všech nádražích a vlastně i po cestě to tady funguje tak, že u autobusu stojí "naháněči" a pokřikují v místním jazyce, kam ten autobus jede. Když se autobus naplní, vyrazí na cestu. Naháněč pak stojí ve dveřích a huláká, když projíždí kolem zastávek. Na některé zastávce řidič zastaví a zatroubí, že přijel - tak asi aby si lidé všimli (někdy takto za sebou stojí i 4). Na mnoha zastávkách, hlavně mimo město, řidič jen přibrzdí a cestující naskakují a vyskakují - teda převážně mužské pokolení. V průběhu cesty pak naháněč prochází autobusem a prodává lístky. Všichni se pořád tlačí, autobusy bývají nacpané k prasknutí.

My jsme včera ale měly štěstí, z Negomba jsme jely minibusem a ten sice jede, když se naplní, ale už pak nikoho nenabírá (pokud tedy někdo nevystoupí) a navíc je klimatizovaný. Cesta trvala asi 2 hodiny, takže jsme měly možnost si odpočinout a teochu se dospat. V Dambulle jsme pak přestoupily do klasického autobusu - řidič, když nás viděl, "vyhodil" z přední sedačky místního cestujícího, abychom si mohly sednout. Chvíli jsme čekali, než se autobus naplnil, a vyjeli. Šílená věc je výjezd z nádraží - nejrychleji vyjede ten řidič, který nejvíce troubí a protlačí si cestu ven. Jo a troubí se tu neustále :-). Troubí všichni na všechny při předjíždění, když chtějí, aby řidič před nimi někam uhnul, nebo když někoho zdraví. Tentokrát byla cesta o něco horší, protože pár km před Dambullou se silnice opravovala a pořád jsme stáli nebo jezdili přes díry a prášilo se. Cesty se tu opravují trošku jinak než u nás :-).

Po příjezdu do Dambully k nám hned běžel tuk-tukař, že nás sveze. Jelikož jsme byly po cestě dost unavené, domluvily si s ním cenu a za pár minut jsme byly u ubytování. To jsme měly rezervované ještě z Česka v Ranmall Inn. Dostaly jsme pokojík, vyhnala jsem 2 střevlíky, na pár minut se natáhly a chtěly jsme se jít někam najíst a stihnout navštívit místní jeskynní chrámy. Než jsme našly restauraci, kterou jsme si podle průvodce vybraly a najedly se, bylo již pozdě a tak jsme návštěvu jeskyň nechaly na zítřejší den. Budíček tedy opět v 6. Ale tím, že tady brzo svítá a brzo zapadá slunce tak ten čas není na vstávání tak hrozný. Máme na pokoji moskytiéru, kterou hned využíváme, protože je tu spousta komárů. Moskytiéra pomáhá... Zlaté pohádané ještěrky :-).

PS: Když jsme šly hledat restauraci, kde se najíme, viděly jsme na betonovém plotě jeskynních chrámů svou první opici! :-). Vlastně 3 :-). Byly jsme z nich nadšené, ale to jsme ještě netušily, co se nám zítra přihodí!!! :-D