2. den, Doha-Bangkok-Chiang Mai

Ještě vysvětlení k zónám - dvoupatrové letadlo je pro 517 cestujících a do loňského roku to bylo největší dopravní letadlo na světě. Jeho interiér je rozdělen na několik částí, a proto se nastupuje po zónách, aby si cestující nepřekáželi a byl zajištěn pohodlný a rychlý nástup.

V Bangkoku jsme přistáli po 12 hodině místního času. Čekala nás kontrola na imigračním oddělení, vyzvednutí zavazadel, směna peněz a odbavení se na let směrem na sever Thajska do Chiang Mai. V mezičase jsme se procházeli po letišti a zjišťovali si informace o dopravě z letiště do centra v Chiang Mai. Taky jsme při první možné příležitosti vyšli ven, nasát konečně teplý vzduch, na který jsme se tak dlouho těšili.

Odlet v 17:10 byl bohužel o hodinu zpožděný, ale pak již všechno proběhlo v klidu a celkem rychle. Po příletu jsme původně plánovali jet do hotelu taxíkem, dočetli jsme se, že by to mělo stát okolo 120 THB, což je dobrá cena. Na letišti jsme však zjistili, že je to 160 THB za malé a 260 THB za velké auto - a nakonec potom, co paní viděla batohy, usoudila, že se do malého a velkého auta nevejdeme a musíme si vzít 3 malá. Šly jsme s Peťou ven, zkusit domluvit cenu na místě - zjistily jsme ale, že s řidiči se to nedá, provoz taxíků řídí paní, která si od jednotlivých lidí bere lístečky, které jim zase dá po dohodě paní uvnitř. Chtěla jsem se vrátit dovnitř a objednat 3 auta, ale ostraha mě nespustila, ani po vysvětlování a ukazování na zbytek lidí, že si jen jdu domluvit auto. Zavolala jsem tedy na ně mezi dveřmi, ať auta objednají - když jsem se otočila, Peťa nikde - neviděla jsem jí ani přes sklo uvnitř, ale říkala jsem si, že asi nějak proklouzla. Chvilkama jsem byla trochu nervózní, protože jsem ji neviděla ani uvnitř ani venku. Ve stejnou chvíli, když zbytek vyšel ven a Petr mával lístečky na auta, přišla zpoza rohu budovy Peťa s Víťou, že sehnali dodávku za 300 THB - naštěstí se odvoz, který mezitím zařídil Petr, platil až u řidiče, takže jsme šli na dodávku. Po krátkých zmatcích (původní domluvená dodávka mezitím odjela, místo je velmi hektické) jsme všichni nasedli a odjeli :-)

Cesta byla bezva - dodávka je takové auto se zastřešenou korbou, které sveze až 10 lidí (technicky; prakticky jsem tady i v tuk tuku viděla 6 lidí :-) tudíž v dodávce je myslím počet cestujících teoreticky neomezený :-) ), a které tady jezdí jako taxi - je jich tady možná více, než klasických tuk tuků.

Za necelou půl hodinku jsme se už všichni ubytovávali v Cumpun Guesthousu - jednoduché, ale čisté pokoje, kde nám každý den doplňovali vodu, se sprchou s teplou vodou. Nic víc nepotřebujeme.

Dohodli jsme se, že se hned po sprše půjdeme najíst a podívat se do centra, kde byla ten večer v rámci Flower Festival volena královna krásy. Vzhledem ke zpožděnému letu jsme se nakonec rozhodli, že na volbu nepůjdeme - už bylo celkem pozdě, volba byla v parku, který byl poměrně daleko a už by asi bylo stejně po všem (vytištěný program zůstal na pokoji). Shodli jsme se, že se jen projdeme a najíme.

Celkem intuitivně jsme došli do centra města, kde jsme viděli spoustu světel a - volbu královny krásy v plném proudu! Konala se jinde, než jsme podle programu mysleli a tak jsme o ni nakonec nepřišli! :-) Podívaná to byla parádní - holky (aspoň myslím, že většina byly holky :-) ) byly krásně oblečené, s načesanými vlasy, nádherně upravené a s asi 20centimetrovými podpatky (které se mimochodem jedné z nich staly osudnými - upadla na pódiu rovnou, když se na ni všichni dívali, protože se zrovna šla představit). Každá z nich vždy přišla k mikrofonu, řekla pár vět thajsky (což je mimochodem jazyk, který už Peťa ovládá celkem obstojně!), udělala pár kroků na jednu i druhou stranu pódia a šla se postavit dozadu, kde pak skoro nehybně čekala, až tohle absolvují všechny (a bylo jich hodně :-) ) Musím říct, že z toho úsměvu, který měly celou dobu na tváři, bych měla křeč snad ještě dva dny :-)

Volba trvala dlouho, šli jsme se tedy projít po okolí sehnat něco k snědku - volba nakonec padla zcela jednoznačně na banana rotti s nutellou u mě a pad thai (thajské nudle) pro Peťu. Obojí vynikající.

Po jídle a vyhlášení Miss jsme šli pomalu směrem k hotelu - cestou jsme se ještě ptali nějakých policistů / vojáků, kde je tady čínská čtvrť, že bychom se ještě šli podívat - ale ti jen kroutili hlavami, že tady nic takového není, pak se začali otáčet celí, jakoby tu čtvrť pohledem okolo sebe hledali a pak nás poslali směrem, kde vůbec nic nebylo :-) Došli jsme ke křižovatce, kde byl Music club, někteří si dali jídlo a pak už se většina z nás vrátila na pokoj. Celkem brzy jsme usnuly, takže zápisky doháníme s jednodenním zpožděním a už se nám zase klíží oči :-(

První den (večer) byl bezva a druhý den (dnešní) ještě více :-) Jak poznamenala večer Renča, zážitků máme za ten jeden den tolik, že máme pocit, že tady jsme už aspoň 3 dny :-)