16. den, Ko Lanta

19.02.2016

Dnešní den jsme strávily poleháváním na pláži Long Beach, koupáním a čtením, možná nějakými hrami a Peťa určitě šnorchlováním - už opravdu nevím L Pláž je to moc hezká, obklopená stromy, takže se dá téměř celý den ležet ve stínu. Nevýhodou je hromada jehličí, které, pokud ho řádně neodmetete, nabodá se všude možně i nemožně a je chce hromadu trpělivosti ho odkudkoliv dostat. My měli jen takové tenké šátky á la pareo, takže jsme odpoledne měly rozhodně o zábavu postaráno J

Na oběd jsme si zašly opět do stejné restaurace jako včera - chutnalo nám tam, ceny byly příznivé, výběr džusů i jídel dostačující, neměli jsme proto důvod zkoušet jiná místa. Po jídle jsme se ještě vrátily na chvíli na pláž.

Před 17 hodinou jsme se začaly balit, jelikož jsme měli s ostatními sraz na ubytku v 18 hodin. Chtěly jsme si s Peťou zajít někam na dobrou rybu a jelikož Víťa s Marťou zítra odjíždějí, zeptaly jsme se ostatních, jestli se nechtějí přidat a zajít si na nějakou lepší večeři a takto se "rozloučit". Všichni nadšeně souhlasili (u stolu pak bohužel nikdo stejně nadšeně nevypadal, takže si příště podobné nápady asi necháme pro sebe J), takže jsme se domluvili na dnešní večer.

Na pokojích na nás ještě před odjezdem na večeři čekala kompenzace za nepříliš povedený západ slunce před pár dny - a vlastně i zítra J Přímo ze dveří pokoje byl výhled přímo na západ a slunce nám připravilo, zcela nečekaně, perfektní podívanou J

Po 18 hodině jsme všichni nasedli na motorky a vyjeli - rozhodli jsme se pro uličku plnou restaurací na jižní straně ostrova - k pláži Klong Nin. Skútry jsme zaparkovali (prozřetelně J ) opět u palačinek a vydali se hledat vhodnou restauraci. A tady už se to stalo - vybírali jsme, až jsme přebrali... Skupina 9 lidí evidentně není stavěná na to, aby se všichni jednoznačně shodli, ano, jdeme tady. Po zhruba hodinovém bezcílném bloudění (i popojíždění na skútrech) sem tam, jsme se vrátili do první restaurace v řadě. Vybrali jsme si z pultíku pár ryb, které by nám měli nachystat na grilu, s tím, že si každý zobneme z každé kousek, abychom jich ochutnali více. Vypadalo to hezky, než nám jídlo donesli - zde se bohužel ukázalo, že dělení se nebyl nejlepší nápad - naše skupina evidentně není stavěná na nějaké dělení se a společné pozobávání z několika talířů a udělali bychom lépe, kdyby si dal každý své jídlo. Kultura stolování je v česku historicky prostě nastavená jinak a tohle zkrátka asi úplně nefunguje - ale možná to byl jen můj dojem, nevím. Peťa s Víťou si objednali ještě tygří krevety, které Peťa do té doby neměla, takže z toho měla celkem zážitek - moc jí chutnaly J Roman si dal konečně pořádné jídlo, dle svých slov - hranolky J

U stolu jsme pozorovali loďky (světýlka) na moři a hromadu koťátek, která se motala hostům pod nohami a čekala, co by jim z toho mohlo kápnout. Byla roztomilá J Po placení jsme si šli vyzvednout skútry a zamířili na ubytování. Nepamatuji si to už sice přesně, ale určitě byla i palačinka J

Když jsme dojeli k pokojům, vzpomněly jsme si, že jsme cestou na večeři měly vyzvednout lístky do Bangkoku, které jsme si zarezervovaly v cestovní agentuře přímo naproti ubytku. Už bylo bohužel zavřeno, takže tam skočíme hned zítra ráno. Agentura by nám měla prodat jeden lístek, měli bychom jet v autobuse trajektem z Ko Lanty a na pevnině pak jen přestoupit na přímou linku do Bangkoku. Když malinko předběhnu - neříkej hop, dokud nejsi v cíli J

© 2017 Náš cestovatelský deník. Všechna práva vyhrazena.
Vytvořeno službou Webnode
Vytvořte si webové stránky zdarma! Tento web je vytvořený pomocí Webnode. Vytvořte si vlastní stránky zdarma ještě dnes! Vytvořit stránky