12.den, Phi Phi trip

Dnes jsme tedy měli dohodnutý výlet na 4 ostrovy. Po dlouhé době (a teď zpětně můžu říct, že zase na ještě delší dobu) se účastníme organizovaného zájezdu J

Ráno v 8 byl odjezd od 1. hotelu, kde jsme měly mít původně ubytování. Pár minut po 8. hodině přijel větší náklaďák, s už pár lidmi na palubě a my nastoupili. Lidé se trochu smrskli, ale místa bylo stále dost, sedělo nás tam cca 15. Když jsme po 30 minutách a několika dalších hotelech dorazili na místo v přístavu, sedělo nás na korbě asi 30 - sedátka jsou nejen po krajích, ale i uprostřed, čehož jsme využili na maximum.

Vystoupili jsme u jakéhosi parčíku u přístavu, kde pro nás přišel průvodce a řekl nám, že za ním máme jít "inside", tedy dovnitř. Při těchto slovech jsem vyskočila poměrně rychle - chtělo se mi na WC - ale vteřinu nato přišlo zklamání - "inside" znamenalo jen pár metrů dál dovnitř parku. Přelezli jsme plůtek ve výšce kolen, tak možná to "dovnitř" bylo myšleno takto :-) Uvnitř tedy :-) byla připravená improvizovaná kancelář se vším všudy - dva stoly, kde seděly paní, které kontrolovaly lístky, asistovaly panu průvodci a sepisovaly s námi "pojištění". Průvodce se zeptal, kdo jede jen na Phi-Phi a kdo na 4 ostrovy. My se hlásili na 4 ostrovy, jenže on se začal tvářit zmateně a evidentně nám to moc nevěřil. Po chvilce a debatě i s ostatními skupinkami jsme přišli na to, že 4 ostrovy jsou něco jiného a my jedeme na Phi-Phi a v rámci Phi-Phi na různé ostrovy :-) Takže asi tak k organizaci :-)

Když se tahle nedorozumění vysvětlila, byli jsme požádání, ať jdeme ještě více "inside", asi do čekárny :-) Tam jsme dostali od průvodce žluté gumové náramky, aby nás ve změti turistů snadno poznal. Pak vzal reklamní stojan, u kterého jsme stáli, poponesl ho o pár metrů bokem (asi jsme šli zase ven na sluníčko :-) ) a tam nám zhruba 10-15 minut povídal o tom, co nás dnes čeká, jak se tady zdraví (Peťa je už sice pokročilá v thajštině, a celou naši skupinu už toho dost naučila :-) ale rozdíl mezi sawat dee, sawat dee ka a sawat dee khap (stejně tak ko phun/ko phuk ka/ko phun khap) neznala - to první je jen dobrý den/děkuji, druhé pak ve spojení se slovem pane a třetí, khap, se použije když mluvíte s dámou), nebo jak se máme chovat na lodi. Věřila jsem mu tak 70% informací ("na lodi je místo pro 40 lidí, ale nás je 34, takže budete mít spoustu prostoru", ale když vypočítával a jmenoval, na které části lodi se nachází těch 40 míst, napočítal jich jen 35 - myslím, že to vždycky operativně mění podle velikosti skupiny, kterou poveze. Pak třeba říkal, že na Monkey beach - pláži, kde žijí opice - nebudeme vystupovat, protože jsou opice velmi nebezpečné a mohly by nám něco udělat a že tam jezdí a vystupují jen lidi, kteří bydlí na Phi-Phi - z toho jsem si odvodila, že na Phi-Phi buď žijí turisté dobrodruzi, kteří nemají strach z vražedných opic, nebo že naopak opice turisty z Phi-Phi nějak poznají a jsou k nim vlídnější...).

Po chvilce se skupina vydala směrem k lodi - Peťa, která šla celou dobu vedle mě se najednou ztratila, ale protože ji velice dobře znám, věděla jsem, kam se podívat a co očekávat - podívala jsem se, kdo jde v čele skupinky vedle průvodce, a očekávala jsem, že budeme sedět na přídi lodi :-) No, zrovna dnes, když to píšu, máme 9leté výročí - léta praxe jsou znát :-)

Po usazení jsme si museli, k nelibosti dobrých plavců, nasadit záchranné vesty. Naopak mně a Radaně se v tu chvíli začal zájezd líbit o něco více :-)

První zastávkou byl Bamboo Island. Název dostal podle porostu bambusů, které pokrývaly celý ostrov. Jakmile to místní zjistili, začali sem jezdit a bambusy kácet, aby pomocí nich stavěli bungalovy, ve kterých se turisté, kteří sem jezdí za krásnou přírodou, rádi ubytovávají. Smutný kruh. V dnešní době je ostrov pokryt piniovým lesem, který zde správci národního parku vysadili poté, co ostrov zničilo tsunami. Na ostrově jsme měli 45 minut na focení, koupání a procházku. Prošly jsme se kousek na jednu a kousek na druhou stranu, většina ostatních se vykoupala, a pokračovali jsme dál.

Druhou zastávkou byla laguna (vypadl mi název), kde se nesmíme koupat pro změnu proto, že je tady nízké dno a kameny a v případě nepřízně počasí tady můžeme až do večera uvíznout, kdybychom dostatečně rychle neodjeli. Dno navíc pokrývaly kameny, takže bylo velmi nebezpečné sem vůbec zajíždět. Vzhledem k tomu, že v laguně bylo několik desítek lodí, mají Thajci zřejmě velký smysl pro dobrodružství a riskantní výpravy. Laguna byla hezká, udělali jsme pár fotek a pluli dál - ukázalo se, že máme velmi schopného kapitána, který nás i z tohoto nebezpečí bez úhony dostal. Uff :-)

Další zastávkou byla jeskyně, kde hnízdi ptáci, kterým se odebírají sliny (jakože z hnízd, ne těm ptákům ze zobáků :-) ) a z těch slin se pak něco vyrábí. To něco je hrozně drahé a má to omlazující účinky. Co to bylo za ptáky nevím, ani jsem se nesnažila porozumět, a co se ze slin vyrábí, jsem se pokusila pochytit, dokonce jsem se i znova ptala, ale stále jsem rozuměla jenom sugar, cukr, což se mi moc nepozdává :-) Snad se bude dát vše dohledat.

Od jeskyně jsme už pluli rovnou na slavnou Maya beach - pláž z filmu Pláž. A teď moc nevím, jak ji popsat, mám pocit, že přes hromady turistů a lodí jsem vlastně pláž ani neviděla. Byl to opravdu šílený zážitek, tolik lidí na jednom místě jsem už dlouho neviděla... Průvodce nás poslal ještě o kus dál, že se můžeme podívat na místo, odkud Leonardo "skočil". Pochopila jsem, že je to místo, odkud skákali do laguny, vysoká skála vedle vodopádu. Vzhledem k tomu, jak to vypadalo, došlo opět zřejmě ke ztrátě v překladu, a spíš to bylo možná místo, kde Leonardo ve filmu poskočil na místě :-) Vrátili jsme se na pláž, většina si dala rychlou koupel a pokračovali jsme dál - měli jsme zajet na Monkey beach a pak oběd, ale jakmile to přišel průvodce svým Lovely customers, jak nás oslovoval, sdělit a zjistil, že jíme, konstatoval, že jsme hladoví, ale že zastávka bude jen na chvilku. Holka vedle nás se ozvala, že je taky hladová a další zastávkou byl tedy rovnou Phi Phi a oběd.

Došli jsme s průvodcem do jakési jídelny, kde byly desítky lidí z jiných zájezdů. Museli jsme se zout, jakýsi pán nám hadicí opláchl nohy a mohli jsme dovnitř. Oběd byl v bufetovém stylu, takže jsme si mohli nabrat dle libosti. Já špagety s rajčatovou šťávou a dvě mističky se zeleninou a masovou směsí, Peťa rýži s jinou směsí a taky zeleninou, kousek smažené ryby. K jídlu jsme dostali meloun. Oběd, na to, jak to vypadalo "závodně" všem moc chutnal.

Po jídle jsme zase rychle spěchali na další zastávku - šnorchlování. Ti, co už se potápěli jinde, byli trošku zklamáni, Peťa, protože šnorchlovala poprvé, byla nadšená. Průvodce házel rybkám natajňačku ovoce a ty se vždycky shukly a o meloun se dělily. Ananas jím nechutnal, ten ignorovaly :-) Zvířata jsou tady poměrně vybíravá, co se jídla týče :-)

Po této zastávce jsme už jeli zpět, s rychlou zastávkou na Bamboo Island, kde nás čekaly dvě paní, které tady strávily celý den a ráno jsme je tady vysadili. Průvodce vyskočil, šel je hledat, ony mezitím asi za 3 minuty přišly a pak se asi 15 minut hledal průvodce :-) Jakmile jsme byli na palubě všichni, vyrazili jsme zpět do Krabi. Tady nás průvodce nasadil do náklaďáku (jelo nás 31). Na hotelu jsme si dali sprchu, dohodli s majitelem odvoz na zítřejší den - jedeme do chrámu Tiger Temple, a vyrazili na trhy jíst, což je vždy naše oblíbená část dne :-)

Prvně jsme šli směrem k trhu, který jsme objevili ráno po cestě náklaďákem. Asi první trh, kde nám jídlo moc nevonělo, ani nevypadalo hezky. Ale pár nových kousků jsme objevili :-) Třeba tu na hodně místech připravují něco bílého v nádobě, která připomíná lívanečník, ale velikost jednotlivých placiček je asi jen 5 cm. Do toho večera jsme si mysleli, že jsou to jakási vajíčka. Ale ne! Byl to velmi chutný dezert připravený z kokosového těsta. Fakt dobrota. Další věc, která mi zachutnala a vůbec jsem netušila co je, bylo ovoce guave. Dále jsme si dali ještě po kousku smaženého banánu, ale jíst jsme nakonec šli na "náš" druhý oblíbený trh. Tentokrát jsme ale změnily stánek, dala jsem si smažené nudle napůl s Peťou, nebyly moc dobré, něco mi tak v chuti vadilo. Zítra se těším opět na první stánek :-)

Večer jsme ještě oznámily skupině, že jsme trochu přehodnotily plány, vzhledem k času, který nám zbývá. Pokračovat jižněji na Ko Tarutao už nebudeme a pokud by se nám na Ko Lantě nelíbilo, vrátíme se do Krabi a zajedeme si ještě jednou na Pranang Cave beach - Railay. Všichni ostatní s tím souhlasili, s tím, že uvažovali úplně stejně :-)