1. den, Vratimov-Budapešť-Doha (Katar)

Je to konečně tady! :-) Už několik dní si cestou z práce na prstech ukazujeme, kolik ještě a včera už to nebylo vůbec nic a teď už sedíme na letišti v Doha a krátíme si dlouhou chvíli sledováním seriálu (letos Good Wife) a procházením se.

Letos nás jede 9 - i když jsme si zpočátku řekli, že kdo bude chtít, trhne se, obavy o to, že se neshodneme, přece jen v nás zůstaly, ale rozptýlily se na "aklimatizační" schůzce před cca 3 týdny, kdy jsme se navzájem všichni poznali.

Z Vratimova jsme vyjížděli ve 3 ráno dvěma auty, cesta proběhla úplně hladce bez zdržování a čekání, navigace nás bezchybně zavedla až k parkovišti, které jsme měli zarezervované, a odtud nás pán, který jej provozoval, zavezl asi 2 kilometry na letiště. Až se vrátíme, máme mu jen zavolat a zase pro nás přijede.

Na letišti jsme se odbavili, posvačili, prošli bezpečnostní kontrolou a z okna za nádherného počasí sledovali letadla. Když jsme se rozhodli jít k bráně, ukázal se první "zádrhel" cestování ve více lidech. Jakmile se vrátili všichni, kdo byli na WC, a my mohli vyrazit, zazněla věta "tak já se taky raději zajdu ještě vyčůrat" a těsně předtím, než ten člověk došel zpátky, větu pronesl zase někdo jiný :-) Jelikož už jsme byly vyčůrané obě :-) odešly jsme s Peťou pomalu k odletové bráně - ostatní postupně přišli za námi a po chvilce čekání jsme už nasedali do letadla směr Katar.

Let uběhl celkem rychle, sledovaly jsme filmy na obrazovkách, které jsou na každém sedadle. Po příletu do Kataru jsme si zašli pro meal voucher, ale ten bohužel byl jen pro případ, kdy by se opozdilo letadlo. Několikrát jsme se tedy prošly kolem luxusních obchodů, podívaly se na seriál, pořádně promrzly. Peťa, která navíc těsně před odletem onemocněla, si v jednu chvíli posteskla, že proč tady nemají "úschovnu pro zimomřivé" :-) Zima byla na letišti pořádná, podobně jsme vymrzly už loni v Abu Dhabi, ale tam jsme měly s sebou zimní bundy.

Po příchodu k odletové bráně si dala Peťa aspoň teplý čaj - ještě předtím jsme ale musely obdivovat (já povinně :-) ) A-380, která už stála připravená u brány. Musím uznat, že i ne-fanouškům tohoto letadla (mně) na místě došlo, jak je obrovské a opravdu obdivuhodné. Při nastupování nás rozdělili do tzv. zón, a měli jsme dokonce přiřazené "sektory", kde jsme čekali na nástup - na ten nás volali právě podle jednotlivých zón, asi aby nedocházelo ke zdržování v uličkách letadla. Po vstupu nás pak letuška dál rozdělovala podle toho, kterou uličkou máme jít. Samotný interiér letadla je fascinující. Samozřejmostí jsou obrazovky na každém sedadle, s množstvím nejnovějších filmů i odzkoušené klasiky, koncertů, her a hudby nebo umožňující sledování letu z pohledu kamer umístěných na ocase a podvozku. Sedačky jsou maximálně pohodlné se spoustou místa a každý cestující měl kromě deky a polštářku připravenou "spací" kapsičku s malým kartáčkem a pastou, ponožkami a oční maskou na spaní (pro zamezení denního světla). V 1:55 byl 80metrový kolos připraven ke startu a let Petiných snů začal :-) Letadlo, i přesto, že má 4 motory, je úplně tiché.